5 příběhů od soudu o švarcsystému ve stavebnictví

Švarcsystém získal své jméno díky panu Švarcovi, podnikateli ve stavebnictví. Tam to vše začalo a dodnes je oblast stavebnictví jednou z těch nejvíce kontrolovaných. Proto se v dnešním článku podíváme na 5 rozhodnutí z oboru stavebnictví, které soudy vydaly v posledních 7 letech.

Je švarcsystém ve stavebnictví nějak specifický?

Švarcsystém ve stavebnictví není nijak speciální, i v tomto oboru se posuzuje stejně jako v každém jiném. Proto pokud o švarcsystému zatím nic nevíte, doporučuji začít od obecných informací – například v článku Vše, co potřebujete vědět o švarcsystému. Pokud raději posloucháte, tak si o švarcsystému jako takovém můžete poslechnout tento rozhovor.

Stavebnictví přesto patří k jedněm z nejvíce kontrolovaných odvětví. Svědčí o tom i počet rozhodnutí soudů, ve kterých se závěry úřadů z kontrol přezkoumávají.

Jaké je skóre?

3:2 ve prospěch „nejedná se o švarcsystém“. Ve 3 případech soudy původní rozhodnutí úřadů zrušily, protože podle nich o švarcsystém nešlo. Ve 2 případech naopak žalobci úspěšní nebyli a soudy řekly, že o švarcsystém, čili nelegální práci, šlo.

Ve 2 případech byla napadena rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství. V obou těchto případech byli úspěšní žalobci, tj. odběratelé služeb, které úřady označily za faktické zaměstnavatele. Ve zbývajících 3 případech se zkoumala rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce. Tady žalobci uspěli jednou, v ostatních 2 případech soudy švarcsystém potvrdily.

Jaké činnosti soudy zkoumaly?

V našich 5 případech soudy zkoumaly různé činnosti v oblasti stavebnictví. Téměř všechny by se daly podřadit pod zednické práce, konkrétně to byly příprava staveb, bourací práce, pokládka dlažby, obklady, dokončovací práce v interiéru i exteriéru, zateplení budov, natahování a začišťování fasády a pomocné stavební práce.

Ve 2 případech, kdy švarcsystém prokázán dle soudů byl, se jednalo o pomocné stavební práce. V jednom z nich bez bližší specifikace, ve druhém pak šlo o pomocné práce při zateplování fasády.

Nedělejte z toho však jednoduchý závěr, že pomocné stavební práce nelze dodávat jako podnikatel. I to je možné, záleží však na konkrétním nastavení v daném případě. Na druhou stranu zrovna u těchto pomocných prací je obezřetnost na místě. Rozlišit výstup takové činnosti a mít za něj odpovědnost totiž může být prakticky dost složité. Proč je to důležité, si vysvětlíme za chvíli.

Činnosti ve stavebnictví řadíme mezi obojetné.

O zařazení činností z oboru stavebnictví už nemůže být sporu. Ve všech rozhodnutích soudů, kde se tato otázka řešila, soudy jednoznačně řekly: Činnosti ve stavebnictví řadíme mezi tzv. činnosti obojetné povahy.

Úřady zkoušely tvrdit, že mezi činnosti obojetné povahy lze ve stavebnictví řadit jen činnosti specializované povahy (např. tesař, instalatér, elektrikář). To jim však soudy jednoznačně zatrhly a řekly, že pro tuto úvahu není žádný racionální důvod. V jiném rozhodnutí pak soud doplnil, že si ve stavebnictví téměř nedovede představit činnost, kterou by mezi obojetné nešlo zařadit. Mezi příklady činností obojetné povahy pak uvedl i montování sádrokartonových konstrukcí, omítání zdiva, malbu, přípravné práce pro instalaci podlah či údržbářské a úklidové činnosti.

Druhy činností se soudy zabývaly pouze v případech, kdy to odběratelé (žalobci) sami namítli. V našich případech to udělali ti 3 úspěšní žalobci. Ti, u kterých soudy měli existenci švarcsystému za prokázanou, s tímto argumentem nepřišli.

Co vlastně ten dodavatel dělá?

Tato otázka je naprosto zásadní. Pokud chcete fungovat ve vztahu dodavatel – odběratel, musíte umět jednoznačně definovat dílo, které vám dodavatel dodává. A stejně tak ho musíte umět odlišit od děl ostatních dodavatelů a vašich zaměstnanců. S tím je spojená odpovědnost za vady a škodu. Pokud neumíte rozlišit, co vám který dodavatel dodal, těžko pak může odpovídat za vady díla a nést podnikatelské riziko s tím spojené. A to je jeden z podstatných znaků podnikání.

V našich případech soudy žalobcům vytkly, když nešlo rozlišit jejich výsledek práce od práce zaměstnanců a považovaly to vždy za znak švarcsystému. Například to bylo v situaci, kdy dodavatelé neměli rozděleny úseky fasády a jejich dílo tak nebylo rozlišitelné.

Na druhou stranu soudy neměly problém s koordinací s ostatními na stavbě – ať už to byli zaměstnanci nebo jiní dodavatelé. Komplexnost stavebních činností totiž takovou koordinaci vyžaduje.

Máš jen jednoho odběratele? Nevadí.

Znáte tu zaručenou radu „fakturuj alespoň 2 odběratelům a švarc to nebude“? Tak ta neplatí. V žádném z našich případů soudy nebraly jediného odběratele jako znak švarcsystému. Dokonce v těch 3 případech, kdy soudy rozhodly, že se o švarcsystém nejedná, měli dodavatelé jen jednoho odběratele. Soudy to ve stavebnictví považují za „zcela přirozené“. Prostě dodavatel dělá nějakou dobu na jedné zakázce a pak přejde na další.

Zkoumá se samostatnost a nezávislost.

Samostatnost a nezávislost se prokazuje různými způsoby. Patří mezi ně možnost odmítnout zakázku, vlastní nářadí (alespoň to levnější) a pracovní oděv, volné rozhodování o pracovní době a přestávkách v práci, či neexistence evidence docházky. Zkoumá se také, jak je dodavateli přidělována práce. Jestli jde jen o obecné zadání, anebo konkrétní pokyny nadřízeného zaměstnance, což už je znak švarcsystému. Jako důkazy slouží výpovědi svědků, písemné záznamy o odmítnutí zakázky (to zahrnuje i elektronickou komunikaci) a další dokumenty.

Nově k tomu soudy přidávají i schopnost ekonomicky nezávisle fungovat bez odběratele. To znamená schopnost sehnat si zakázky i bez toho odběratele, o kterém úřady tvrdí, že fakticky je vaším zaměstnavatelem. Právě na neprokázání tohoto znaku ztroskotaly úřady v jednom z našich případů. A to přesto, že v tomto konkrétním případu soudy několik dalších znaků švarcsystému našly. Tento konkrétní dodavatel ale byl schopen zajistit si zakázky i jinak a tím se prokázala jeho nezávislost.

Smlouvy a nastavení odměny

Ve 2 z našich případů považovaly úřady ústní uzavření smlouvy za znak švarcsystému. S touto argumentací ale neuspěly. Ve stavebnictví převažují smlouvy o dílo a ty mohou strany uzavřít různými způsoby, mj. i ústně.

Způsob nastavení odměny soudy nebraly jako rozhodující faktor při posuzování švarcsystému. Odměna tak může být nastavena úkolově (např. za m²) i hodinově. Jako argument proti švarcsystému uspěla různorodá výše odměny při různých typech zakázek. Ani pravidelná měsíční fakturace obdobných částek není podle soudů znakem závislé práce.

Dlouhodobá spolupráce, finanční závislost a ekonomický nátlak

Ve většině našich případů spolupracovali dodavatelé a odběratelé dlouhodobě. Proto se u soudů řešila právě i dlouhodobost, kterou úřady považovaly za znak švarcsystému. Soudy ale tento názor s úřady nesdílely. I podnikatelé mohou dlouhodobě spolupracovat a nejde je jen kvůli tomu nutit do uzavírání pracovněprávních vztahů.

Ani finanční závislost jednoho smluvního partnera na druhém není sama o sobě znakem švarcsystému. Ale pozor nesmí se jednat o tzv. ekonomický nátlak. Ten by nastal, pokud by odběratel nutil dodavatele k přechodu na živnost a uzavírání smluv o dílo. Dodavatel musí odběrateli poskytovat služby dobrovolně a bez donucení, a to včetně zneužití jeho ekonomické převahy. Jestli tomu tak v daném případě nebylo, se zkoumá zejména na základě výslechů dodavatelů.

Na argumentaci záleží.

Jak už jsem psala na začátku: 3 odběratelé se svou žalobou na rozhodnutí úřadů uspěli a 2 ne. Neznáme celý spis, všechny důkazy ani detaily konkrétních případů. Toto soudy ve svých rozhodnutích jen shrnují. Oba neúspěšní však podle nich svou argumentaci pojali poměrně stroze. Omezili se pouze na popírání tvrzení úřadů a vyslovení nesouhlasu s jejich závěry. Nepřišli s vlastními důkazy, proč dané vztahy podle nich nenaplňují znaky závislé práce, ani s důkazy, které by podpořily nezávislost dodavatelů.

Soudy vždy pracují s argumenty a důkazy, které jim účastníci sami dají. Proto velmi záleží na aktivitě kontrolovaných osob nejen v soudním řízení, ale už i předtím v řízení u úřadu. Pokud máte nějaké argumenty a důkazy, které vyvracejí závěry úřadu o existenci švarcsystému, neváhejte a použijte je.

V jakých dalších oborech se švarcsystém kontroluje?

Stavebnictví není jediným oborem, na který se kontrolní orgány při odhalování švarcsystému zaměřují. Jejich rozptyl je poměrně široký, v našem podcastu Podnikej (s)právně jsme pro vás srovnali 2 rozhodnutí týkající se telefonních operátorů. Úřady také rády kontrolují výrobní závody, u soudů se řešila např. kontrola kvality prováděná externisty. Kontroly švarcsystému se nevyhýbají ani kancelářským pracím. V nedávném rozhodnutí potvrdil soud doměrek daně z příjmů u vývoje softwaru.

***

Švarcsystém a nastavování spoluprací s externími dodavateli řešíme pro klienty často. Ať už potřebujete konzultaci, smluvní dokumentaci anebo se k vám úřady vydaly na kontrolu, tak se ozvěte. Rádi s vámi vše nejprve nezávazně probereme a vy se pak rozhodnete, jestli s námi chcete spolupracovat.

Čerstvé právní tipy v e-mailu. Jednou nebo dvakrát měsíčně.