obsah článku
To máte kulturní památky, movité kulturní památky, nemovité kulturní památky, národní kulturní památky, památkové zóny, památkové rezervace, vesnické památkové zóny, vesnické památkové rezervace, městské památkové zóny, městské památkové rezervace, ochranná pásma kulturní památky, památky na seznamu UNESCO… Kdo se v tom všem má vyznat? My se v tom vyznáme a vy hned po přečtení tohoto článku. Těch druhů památkové ochrany je totiž přesně 6.
1. Kulturní památky
Kulturní památka je takový základ památkové ochrany. Je jich totiž nejvíce, Národní památkový ústav jich eviduje více než 80 tisíc. Je to také to první, o čem se píše v památkovém zákoně, a to hned ve druhém paragrafu.
Kulturní památky dělíme do 2 kategorií:
- Movité kulturní památky: Je jich zhruba 40 tisíc. Představte si je zjednodušeně jako věci, které se dají přemisťovat. Příkladem mohou být obrazy, sochy, jiná umělecká díla, liturgické předměty, knihy, architektonické fragmenty ze zaniklých staveb, archeologické nálezy nebo třeba technická díla. Památkově chráněné mohou být i celé soubory či sbírky těchto věcí. Těch cca 40 tisíc rejstříkových čísel movitých kulturních památek tak neznamená 40 tisíc předmětů. Památkově chráněných předmětů je podstatně více.
- Nemovité kulturní památky: Dalších zhruba 40 tisíc nemovitostí – staveb, pozemků i celých areálů. Patří mezi ně např. hrady, zámky, tvrze, kostely, kaple, kláštery, fary, křížky, boží muka, měšťanské domy, statky a jiná vesnická stavení, továrny a jiné průmyslové stavby, ale i vily či brutalistní stavby z dob minulého režimu. Často jsou takto chráněny celé areály, které zahrnují jednotky či dokonce desítky staveb.
Kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury. O tom, jaké jsou podmínky, a jak to celé probíhá, píšeme v tomto článku.
2. Národní kulturní památky
Národní kulturní památka představuje vyšší stupeň ochrany než „jen“ kulturní památka. Podle památkového katalogu je rejstříkových čísel těchto památek necelých 400. Až příště nějakou tu národní kulturní památku navštívíte nebo se na ni podíváte, vzpomeňte si na to. Vidíte totiž opravdovou vzácnost. I národní kulturní památky mohou být movité a nemovité.
Aby se věc mohla stát národní kulturní památkou, musí být nejprve kulturní památkou. O prohlášení kulturní památky národní kulturní památkou rozhoduje svým nařízení vláda. Vše, co právní předpisy říkají o ochraně kulturních památek, platí i pro národní kulturní památky. Pokud to výslovně nemají národní kulturní památky upraveno jinak. Rozdíly jsou např. mezi úřady, které mají národní kulturní památky na starost.
3. Památkové rezervace
Nejprve si vyjasníme pojmy. Můžete se totiž setkat s městskými památkovými rezervacemi, vesnickými památkovými rezervacemi a archeologickými památkovými rezervacemi. Z pohledu zákona mezi nimi ale není rozdíl. Tyto názvy si zavedla praxe, pravidla pro ně ale platí stejná, respektive skoro stejná, jak si za chvíli vysvětlíme.
Aby nějaké území mohlo být prohlášeno za památkovou rezervaci, musí jeho charakter a prostředí určovat buď
- soubor nemovitých kulturních památek, anebo
- archeologických nálezů.
Zjednodušeně, je třeba, aby na tom území bylo koncentrováno více nemovitých kulturních památek nebo archeologických nálezů zásadnějšího významu. Nestačí, že území má samo o sobě historický (památkově významný) charakter.
Památkovou rezervaci vyhlašuje vláda nařízením. Do toho nařízení může zahrnout podmínky pro ochranu v konkrétní památkové zóně. Ve většině z těchto nařízení vlády tyto podmínky jsou a zároveň nejsou ve všech formulovány stejně. Výjimkou je zhruba 60 památkových rezervací, které se vyhlašovaly v roce 1995 jedním nařízením. Pokud máte nemovitost v památkové rezervaci, tak doporučuji dohledat si nařízení, kterým byla právě ta vaše památková rezervace vyhlášena. Další dokumenty, které si zkuste dohledat, jsou plán ochrany a regulační plán. Ty mohou, ale také nemusí být, vydány. Pokud vydány jsou, opět tam najdete další pravidla, která v dané památkové rezervaci platí.
Památkových rezervací je v České republice něco málo přes stovku
4. Památkové zóny
Tady je to s názvy obdobné jako u rezervací: Mohou být městské, vesnické a krajinné. Právně mezi nimi ale není rozdílu, pravidla pro ně platí stejná (respektive obdobná). Památkových zón je v České republice téměř 500.
Pravidla pro prohlášení území památkovou zónou jsou méně přísná než u rezervací a stačí, když splňují jednu z těchto 3 podmínek:
- území s menším podílem kulturních památek, nebo
- historické prostředí, nebo
- část krajiny, která vykazuje významné kulturní hodnoty.
O vyhlášení území památkovou zónou rozhoduje Ministerstvo kultury. Na rozdíl od prohlášení památkovou rezervací je možné toto rozhodnutí napadnout. Jinak platí stejně jako u památkových rezervací, že pro každou památkovou zónu mohou platit specifická pravidla. Opět s výjimkou několika památkových zón z roku 1995, kdy tehdejší vyhlášky pravidla neobsahovaly. I pro památkovou zónu může vzniknout plán ochrany nebo regulační plán. Opět platí, že pokud máte nemovitost v památkové zóně, tak si tyto dokumenty dohledejte.
5. Ochranná pásma
K ochraně nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí může vzniknout ochranné pásmo. Je to vlastně taková ochrana jejího okolí. Určitě si vzpomenete na nějakou krásnou stavbu, která je obklopena jinými stavbami nebo celkově prostředím, ve kterém její krása docela zaniká. A přesně tomu se u některých památek snaží zamezit ochranné pásmo.
O vyhlášení ochranného pásma rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Z tohoto rozhodnutí byste se měli dozvědět:
- jaké činnosti se v ochranném pásmu zakazují,
- jaké činnosti se v ochranném pásmu omezují,
- pro jaké práce (nejen stavební) v ochranném pásmu potřebujete stanovisko památkářů,
- jestli se povinnost žádat o stanovisko nějakých nemovitostí v ochranném pásmu netýká.
Obecně platí, že při stavebních a jiných úpravách nemovitostí v ochranném pásmu mohou památkáři mluvit jen do vnějšího vzhledu těchto nemovitostí. Ochranné pásmo vyhlašuje obecní úřad obce s rozšířenou působností. Řízení o vyhlášení ochranného pásma se účastní všichni vlastníci nemovitostí, kterých se vymezení ochranného pásma může týkat. Jako účastníci řízení se pak mohou proti rozhodnutí o vymezení ochranného pásma bránit. Vzhledem k velkému počtu účastníků, která tato řízení mají, se dnes nová ochranná pásma vyhlašují už jen velmi vzácně. Ochranné pásmo ale není jedinou možností, jak chránit okolí památky. Další možnosti nabízí územní plánování.
Ochranných pásem je cca 450.
6. Památky zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO
To nejlepší na konec. Ty nejvzácnější památky, které na našem území máme, jsou chráněny i mezinárodně. Nejznámější je mezinárodní úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. I když to zdaleka není jediná mezinárodní úmluva, která se věnuje ochraně kulturních památek. Aktuálně je na seznamu UNESCO v České republice 18 památek.
To, že jsou památky na tomto seznamu, neznamená, že zároveň nejsou kulturními památkami podle českého zákona, respektive v tomto případě spíše národními kulturními památkami. Platí tak pro ně pravidla, která vyplývají z české legislativy. Tyto památky jsou pak navíc chráněny i právě podle těchto mezinárodních úmluv.
***
Památkové právo je naše specialita. Rádi vám s ním poradíme. Domluvte si úvodní telefonickou konzultaci.
Ivana Lehkoživová
