DPP a DPČ v roce 2023/2024

Dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ) se od 1. října 2023 zásadně změnily. Další změny v oblíbených dohodách nás čekají od 1. ledna 2024. Dohody už zkrátka nebudou to, co bývaly. Zaměstnavatelé s nimi budou mít více práce a narostou jim přímé i nepřímé náklady. Přesto dohody zůstávají pro zaměstnavatele flexibilnější a méně zatěžující než klasický pracovní poměr. Pojďme se proto podívat nejen na novinky, ale i na právní úpravu dohod komplexně.

Co musí obsahovat DPP a DPČ?

Dohody se uzavírají písemně. Stejně jako v případě pracovního poměru může být i dohoda (DPP nebo DPČ) velmi stručná. Pro DPP totiž zákon stanoví jen 2 povinné náležitosti:

• sjednané práce,
• doba, na kterou se uzavírá.

V případě DPČ pak zaměstnavatel a zaměstnanec musí v dohodě sjednat alespoň 3 věci:

• sjednané práce,
• doba, na kterou se uzavírá,
• sjednaný rozsah pracovní doby.

Ze sjednaných prací musí vyplývat, co bude zaměstnanec dělat. Příkladem může být administrativa nebo úklid. Dobou, na kterou se uzavírá, je časový úsek, např. od 1. 1. 2024 do 31. 1. 2024. Rozsahem pracovní doby je pak např. 15 hodin týdně. Už dříve soudy rozhodly, že rozsah je možné určit i jako maximální. Klasická formulace, že se DPČ sjednává na max. 20 hodin týdně, je tak zcela v pořádku.

Jak se DPP a DPČ ukončuje?

Pořád platí, že DPP i DPČ lze ukončit 3 způsoby:

• dohodou
• výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez důvodu s 15-denní výpovědní dobou,
• okamžitým zrušením obdobně jako u pracovního poměru

Stejně jako uzavření dohody, tak i její ukončení musí být písemné.

Jak je to s daněmi a odvody?

Zejména DPP je oblíbená pro svou výhodnost z pohledu administrativy, daní a odvodů. DPP si i malí zaměstnavatelé dosud často zvládali administrovat sami. A to včetně výpočtů daní, které je potřeba odvést. S tím počítáním to teď bude kvůli dovolené trochu složitější, ale k tomu se dostaneme za chvíli.

Na veřejnost sice již pronikly plány na změny odvodů u dohod. Ty jsou však součástí chystaného konsolidačního balíčku. A ten ještě u zákonodárců neprošel. Takže v tomto ohledu zůstává vše při starém. Alespoň prozatím.

Platí tedy, že u DPP do 10.000 Kč měsíčně včetně se platí pouze srážková respektive zálohová daň (15 %). Sociální (důchodové) a zdravotní pojištění se neodvádí. Pro DPČ je aktuální hranice 3.999 Kč měsíčně včetně.

O čem musí zaměstnavatel zaměstnance na DPP a DPČ informovat?

Informační povinnost vůči dohodářům je jednou z letošních novinek. Ta doposud platila jen pro zaměstnance s pracovní smlouvou. V tomto se tak postavení zaměstnanců na dohody přibližuje těm v pracovním poměru. A to je jedním z cílů a znaků právě přijaté novely: Přiblížit postavení dohodářů zaměstnancům v pracovním poměru.

Do 7 dnů od započetí práce musí zaměstnavatel dohodáře písemně informovat o těchto skutečnostech:

• název (jméno, příjmení) a sídlo zaměstnavatele
• bližší označení druhu a místa výkonu práce
• výměra dovolené a způsob určování její délky
• doba trvání a podmínky zkušební doby (pokud je sjednána)
• postup při rozvazování právního vztahu založeného DPP nebo DPČ, běh a délka výpovědní doby,
• odborný rozvoj (pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje)
• předpokládaný rozsah pracovní doby za den nebo týden, způsob jejího rozvržení (včetně délky vyrovnávacího období u DPČ),
• rozsah minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,
• odměna z dohody, podmínky jejího poskytování, splatnost a termín výplaty odměny, místo a způsob vyplácení odměny,
• kolektivní smlouvy, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,
• orgán sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení.

Všechny tyto informace mohou být uvedeny i přímo v DPP nebo DPČ. Tento postup ale zaměstnavatelům obecně nedoporučujeme. V takovém případě totiž nemohou nic z toho bez dohody se zaměstnancem změnit. I kdyby to zákoník práce jinak jednostranně zaměstnavateli umožňoval. Proto raději zvolte samostatný dokument. Část informací může zaměstnavatel poskytnout i jako pouhý odkaz na příslušný § nebo §§, ve kterých to zákoník práce upravuje.

Informační povinnost na zaměstnavatele dopadá i při vysílání zaměstnanců na dohody do zahraničí. Pro takové situace rovněž zákoník práce obsahuje seznam povinných písemných informací, které musí zaměstnanci sdělit. Sděluje je však pouze, pokud zaměstnance vysílá do zahraničí na více než 4 týdny. Jelikož takové situace jsou u dohodářů poměrně vzácné, nebudeme se jim tady podrobněji věnovat.

Musí se práce dohodářům plánovat?

Stručná odpověď je ano. A je to jedna z největších novinek. Podle zákoníku práce totiž teď musí zaměstnavatel rozvrhnout zaměstnanci na DPP nebo DPČ práci nejméně 3 dny předem. S tímto rozvrhem ho musí seznámit. To, že jste zaměstnance s rozvrhem seznámili, byste měli umět prokázat. Důkazem může být podepsaný rozvrh práce s tím správným datem podpisu nebo včas odeslaný e-mail.

Dobu seznámení (tj. ty 3 dny) můžete zkrátit. A to tak, že se na tom se zaměstnancem dohodnete. Ideálně rovnou v podepsané dohodě anebo nějakém jiném písemném dokumentu. Otázkou samozřejmě je, jak moc lze tuto dobu zkrátit. Převažující výklad je takový, že žádný limit neexistuje. My bychom přesto doporučili to nepřehánět, protože zákonodárce tímto ustanovením sleduje nějaký účel a ten by se neměl obcházet. Bude také záležet na typu provozu a konkrétní situaci. Obecně však nedoporučujeme zkracovat dobu pro seznámení na méně než 24 hodin předem.

S povinností rozvrhovat dohodářům práci souvisí i povinnost jim práci podle rozvrhu přidělit. Jinými slovy, pokud zaměstnanci na DPP rozvrhnete práci na pondělí 4. 12. 2023 od 8:00 do 12:00 a následně ji pro něj nebudete mít, tak mu ji stejně máte povinnost zaplatit. Právně je to totiž překážka na straně zaměstnavatele.

Chcete pomoct s DPP, DPČ nebo čímkoliv jiným z oblasti pracovního práva? Napište nám na e-mail smluvino@smluvino.cz nebo zavolejte na +420 775 020 795. Domluvíme si úvodní telefonickou konzultaci. Abyste nám mohli lépe vysvětlit vaši konkrétní situaci. Tuto první konzultaci v délce do 20 minut neúčtujeme.

Na co mají dohodáři nově nárok?

Novela rozšiřuje práva dohodářů. Dohodáři mají nově nárok nejen na překážky na straně zaměstnavatele (a to včetně náhrady), ale i na překážky na straně zaměstnance. Ty jim však přísluší bez náhrady. Když proto dohodář např. bude nemocný, navštíví lékaře, nebo bude muset na pohřeb, musíte jako zaměstnavatel jeho nepřítomnost v práci omluvit. Nemusíte mu za to ale proplácet náhradu odměny. Výjimkou by samozřejmě bylo, pokud by takový dohodář byl účasten nemocenského pojištění a nárok na náhradu by mu plynul z tohoto pojištění.

Končí nám také éra, kdy dohodáři pracovali pořád za stejnou hodinovou odměnu, ať byla sobota, neděle, svátek nebo noc. Za práci v těchto časech zaměstnavatelé nově musí dohodářům připlatit stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru. To znamená, za práci v sobotu, neděli a v noci připlatíte 10 % průměrného výdělku. Za svátky dokonce 100 %. Nebo můžete poskytnout dohodáři náhradní volno (které mu ale samozřejmě také zaplatíte, takže to vyjde nastejno). Pokud bude dohodář pracovat ve ztíženém pracovním prostředí, má nově nárok na příplatek 10 % z minimální mzdy.

Novela také plošně zavádí výhody pro pečující zaměstnance, a to včetně dohodářů. Tyto výhody platí pro těhotné zaměstnankyně, zaměstnance, kteří pečují o dítě mladší 15 let a osobu závislou od II. stupně výše (středně těžká závislost). Ti mohou žádat o kratší pracovní dobu nebo její jinou vhodnou úpravu. Zaměstnavatel je povinen takové žádosti vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Když nevyhoví, musí to písemně odůvodnit. Tito zaměstnanci mohou pak kdykoliv požádat o obnovení původní pracovní doby. Pokud jim zaměstnavatel nevyhoví, musí to opět písemně odůvodnit. Další ze žádostí, které mohou tito zaměstnanci podat, je žádost o práci na dálku (home office). Znovu platí, že zaměstnavatelé jim vyhovět nemusí, je ale nutné to písemně odůvodnit.

O co mohou dohodáři zaměstnavatele požádat?

Novela zavádí pro dohodáře i nové typy žádostí. Pokud dohody 1 dohodáře u 1 zaměstnavatele trvají nejméně 180 dní za předchozích 12 měsíců, může požádat o zaměstnání v pracovním poměru. Prostě o klasickou pracovní smlouvu. A je jedno jestli těch 180 dní napočítáte z 1 dohody nebo několika. Zaměstnavatel mu ale nemusí vyhovět. Musí mu však na jeho žádost písemně odpovědět a odůvodnit, proč ho v pracovním poměru nezaměstná. A na to má 1 měsíc. Důvody mohou být jakékoliv, dejte jen pozor na to, aby nebyly diskriminační anebo jinak neporušovaly zákon.

Další žádost souvisí s odůvodněním výpovědi dohody ze strany zaměstnavatele. Žádost může zaměstnanec na DPP nebo DPČ podat, pokud dostane výpověď a myslí si, že je to z jednoho z těchto 5 důvodů:

• domáhal se, aby zaměstnavatel vůči němu plnil svou informační povinnost (viz odstavec O čem musí zaměstnavatel zaměstnance na DPP a DPČ informovat?)
• domáhal se, aby mu zaměstnavatel rozvrhoval pracovní dobu (viz odstavec Musí se práce dohodářům plánovat?)
• domáhal se práva na odborný rozvoj (např. zaškolení)
• požádal o zaměstnání v pracovním poměru (viz předchozí odstavec)
• požádal o úpravu pracovních podmínek, protože pečuje o jinou osobou (viz odstavec Na co mají dohodáři nově nárok).

Zaměstnanec má na podání této žádosti 1 měsíc od doručení výpovědi. Zaměstnavatel pak musí zaměstnanci na DPP/DPČ výpověď písemně odůvodnit. Tentokrát ale bez zbytečného odkladu (tj. ideálně do 3 dnů, max. do 1 týdne). Důvody opět mohou být jakékoliv, ale celkem logicky by to neměl být žádný ze shora uvedených, ani jiný, který není v souladu se zákonem.

Jak to bude s dovolenou pro dohodáře?

Tohle je jediná z novinek, která začne platit od 1. ledna 2024. Zaměstnanci na DPP a DPČ budou nově mít nárok na dovolenou. Aby jim vznikl, musí splnit obě tyto podmínky

• pracovněprávní vztah na základě DPP/DPČ trvá alespoň 28 dní a zároveň
• zaměstnanec odpracuje minimálně 80 hodin.

Pro výpočet nároku na dovolenou potřebujeme ještě týdenní pracovní dobu a výměru dovolené. Týdenní pracovní doba je pro dohodáře fiktivně (pro účely výpočtu) stanovena na 20 hodin. Základní výměra dovolené podle zákoníku práce je 4 týdny. Zaměstnavatel může ale i zaměstnanci na DPP/DPČ výměru dovolené navýšit. Na pár příkladech si ukážeme, jak to bude s dovolenou pro dohodáře vycházet. Budeme při tom počítat právě s výměrou v délce 4 týdnů ročně.

Základní vzorec je: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 x týdenní pracovní doba x výměra dovolené.

Příklad 1: DPP trvalo od 1. 6. do 30. 9., odpracováno 292 hodin.

292/20 = 14,6 → 14/52 x 20 x 4 = 22,54 → 23 hodin dovolené

Příklad 2: DPČ trvalo od 1. 1. do 31. 12., odpracováno 416 hodin.

416/20 = 20,8 → 20/52 x 20 x 4 = 30,77 → 31 hodin dovolené

Příklad 3: DPP trvalo od 15. 7. do 31. 7., odpracováno 120 hodin.

Nárok na dovolenou nevznikne, protože zaměstnanec nesplnil podmínky trvání DPP v minimální délce 28 dní.

Vyplatí se ještě mít zaměstnance na DPP a DPČ?

Ano. I když se nám pravidla teď zpřísnila a dohody už jsou a ještě budou pro zaměstnavatele nákladnější než před novelami, tak pořád jsou levnější než klasický pracovní poměr. Oproti klasickému pracovnímu poměru mají dohody stále tyto výhody:

• ukončují se snadněji a rychleji než pracovní smlouva,
• u DPP se pořád do 10.000 Kč/měsíčně neodvádí sociální (důchodové) a zdravotní pojištění,
• dohodáři nemají nárok na náhrady za překážky v práci na jejich straně (pokud nevyplývají z účasti na nemocenském pojištění),
• neplatí pro ně zaručená mzda (minimální ano),
• nemají nárok na cestovní náhrady,
• rozvrhování práce v zákonném režimu je pořád flexibilnější než u pracovního poměru (3 dny vs. 2 týdny).

Co teď musím jako zaměstnavatel dohodáře udělat?

1. Aktualizujte své vzory dohod (např. přidejte zkrácení doby pro seznámení s rozvrhem práce).
2. Připravte si vzory povinných informací pro DPP a DPČ.
3. Rozvrhujte dohodářům práci a seznamujte je s rozvrhem.
4. Od 1. ledna 2024 se připravte na počítání a proplácení dovolené.

***

A pokud byste s čímkoliv ohledně dohod potřebovali pomoct, tak nám napište a domluvte si úvodní konzultaci zdarma.

Ivana Lehkoživová

Čerstvé právní tipy v e-mailu. Jednou nebo dvakrát měsíčně.