Soud nebo úřad aneb Kde že se to bude řešit?

Není právní trápení jako právní trápení. Některá se řeší u soudu, jiná zase na úřadě. A dokonce ani ty soudy nejsou všechny stejné. Pokud nějaké to trápení se zákonem máte, tak vás určitě zajímá: Kde a jak se to vlastně bude řešit? Odpověď není jednoduchá, vlastně, je taková klasicky právnická: To záleží.

Občanské soudní řízení

Jak už název napovídá, občanské soudní řízení je o „občanech“. To znamená o dvou či více osobách, které spolu mají nějaký spor. Ty osoby nemusí být nutně jen fyzické (tzn. lidé), ale mohou být i právnické (např. s.r.o.). Občanské soudní řízení je proces, který probíhá u soudu a má za cíl vydání rozhodnutí. Když se takové rozhodnutí vydá, tak těm osobám

• vzniknou nová práva, a/nebo
• vzniknou nové povinnosti, a/nebo
• zaniknou práva, a/nebo
• zaniknou povinnosti, a/nebo
• práva se změní, a/nebo
• povinnosti se změní.

Soud taky může prohlásit, že taková osoba určitá práva nebo povinnosti má nebo nemá.

Soudní řízení začíná podáním žaloby. To je oficiální dokument, kterým žalobce (osoba, která se domáhá práva) uplatňuje své nároky u soudu proti žalovanému. Pak je obvykle řada na žalovaném, aby se k nárokům žalobce vyjádřil. Většinou si je soud pozve ještě osobně. Ústní jednání je veřejné a účastníci mají rovnoprávné postavení. Soudce vyslechne argumenty obou stran a posoudí důkazy.

Koho tedy u občanskoprávního soudu můžete potkat?

• Soudce (případně jeho přísedící): Nezávislý zástupce státu, který ve věci rozhoduje.
• Žalobce: Osoba, která podává žalobu.
• Žalovaný: Osoba, proti které je žaloba směřována.
• Svědek: Osoba, která přišla říct, co viděla a slyšela.
• Advokát: Právní zástupce účastníků, který je zkušený v právu a pomáhá jim v řízení.

Jak občanské soudní řízení končí?

Pravomocným a vykonatelným rozsudkem – po projednání důkazů a argumentů soud vydá rozsudek. Pokud už se proti němu nedá odvolat, tak je takový rozsudek pravomocný. Když si pak můžete vynutit provedení takového rozsudku, tak je i vykonatelný.

K takovému rozsudku ale může být poměrně dlouhá cesta, proti většině rozsudků je totiž možné se odvolat a někdy využít i tzv. mimořádné opravné prostředky.

A co se v občanském soudním řízení soudí nejčastěji?

Nejčastější případy občanského soudního řízení zahrnují různé situace, kdy lidé hledají právní řešení svých sporů. Zde je několik typických příkladů:

1. Náhrada škody: Dopravní nehody, pracovní úrazy, poškození majetku.
2. Rodinné právo: Rozvod, rozdělení majetku, péče o děti a alimenty.
3. Smlouvy: Neplnění smlouvy, smluvní pokuty, odstoupení od smlouvy, vady, neoprávněné obohacení.
4. Nemovitosti: Spory o vlastnictví, nájemních vztahy, sousedské spory.
5. Dluhy: Nezaplacené faktury, vymáhání pohledávek, neplacení dluhů, exekuce a insolvence.
6. Pracovní právo: Spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, neplatnost výpovědi, neplacení mzdy a diskriminace.
7. Ochrana osobních práv: Porušení práva na soukromí, ochrana osobnosti, dobré jméno a pověst.

Trestní řízení

V tomto řízení už přituhuje. Cílem trestního řízení je totiž zjistit, zda byl spáchán trestný čin a identifikovat pachatele. Takovému pachateli se pak určí trest nebo ochranné opatření a zajistí se jeho vykonání. Je to proces, který se odehrává u soudu a dalších orgánů činných v trestním řízení. Orgánem činným v trestním řízení je pak například policie nebo státní zástupce.

Trestní řízení se skládá z několika částí. Nejprve musí trestný čin někdo oznámit. Po oznámení zpravidla na policii nebo státní zastupitelství nastupuje tzv. fáze prověřování. Pokud je pravděpodobné, že trestný čin byl spáchán, dojde k zahájení trestního řízení.

Prvním stadiem teď už zahájeného trestního řízení je přípravné řízení. V něm se zjišťuje, zda je podezření z trestného činu natolik odůvodněné, že je možné podat obžalobu k soudu. V přípravném řízení se shromažďují důkazy, které svědčí o vině obviněného, ale také důkazy, které vinu vyvracejí. Státní zástupce má v tomto stadiu rozhodující úlohu.

Jak trestní řízení končí?

Nejdůležitějším stadiem trestního řízení je hlavní líčení. Hlavní líčení se nařizuje na základě obžaloby. Obžalobu podává státní zástupce. Je to takový dokument, ve kterém státní zástupce popíše, proč si myslí, že obviněný trestný čin spáchal a z čeho vychází.

A teď už je řada na soudu. Ten během hlavního líčení rozhoduje o vině a trestu obžalovaného. Přezkoumává obvinění, opatřuje důkazy a rozhoduje. Po hlavním líčení soud vydá rozsudek, který stanovuje vinu a trest obžalovaného nebo dojde ke zproštění viny. Proti rozsudku je možné se odvolat.

Koho během trestního řízení můžete nejčastěji potkat?

• Policie ČR: Vše vyšetřuje a je podřízena státnímu zástupci (jedná se orgán činný v trestním řízení).
• Státní zástupce: Šéfuje policii a dohlíží na to, aby vše dělala správně. Následně je jeho úkolem podání obžaloby k soudu. U hlavního líčení pak zastupuje stát.
• Soudce (případně jeho přísedící): Nezávislý zástupce státu, který ve věci rozhoduje.
• Obviněný/Obžalovaný: Ten o kom je rozhodováno, jestli se dopustil trestného činu.
• Poškozený: Osoba, které mohla být způsobena trestným činem škoda.
• Oběť: Osoba, která tvrdí, že jí obviněný ublížil.
• Svědek: Osoba, která přišla říct, co viděla a slyšela.
• Advokát: Právní zástupce obviněného – tomu se říká obhájce. Právního zástupce může mít i poškozený nebo oběť – tomu se pak říká zmocněnec.

A co se v trestním řízení například řeší?

1. Trestné činy proti majetku: Krádeže, loupeže, podvody, nebo poškození cizí věci.
2. Trestné činy proti životu a zdraví: Ublížení na zdraví, vražda, těžké ublížení na zdraví, nebo ohrožení života.
3. Drogová trestná činnost: Obchod s drogami, držení drog, nebo jejich výroba.
4. Trestné činy proti sexuální svobodě: Zneužívání dětí, znásilnění, nebo pohlavní zneužití.
5. Trestné činy proti veřejnému zájmu: Korupce, podplácení, nebo praní špinavých peněz.

 

Chcete poradit se soudním nebo správním řízením? Napište nám na email smluvino@smluvino.cz nebo zavolejte na +420 775 020 795. Domluvíme si úvodní telefonickou konzultaci. Abyste nám mohli lépe vysvětlit vaši konkrétní situaci. Tuto první konzultaci v délce do 20 minut neúčtujeme.

 

Řízení před správním orgánem (úřadem, Ministerstvem atd.)

Konečně se dostáváme i na úřad. I v tomto řízení je na jedné straně osoba (fyzická či právnická) a na té druhé stát. Řízení před správním orgánem je proces, který slouží k rozhodování o právech a povinnostech osob v oblasti veřejného práva. Tento typ řízení se týká situací, kdy se lidé obrací na státní orgány s různými žádostmi, stížnostmi nebo odvoláními. Může jít o udělení povolení, vydání rozhodnutí, sankce nebo jiné administrativní záležitosti.

Jak se řízení před správním orgánem zahajuje?

Ve správním řízení máme 2 možnosti:

2. Na základě žádosti. O zahájení řízení může účastník požádat. Tato žádost obsahuje informace o tom, co žadatel požaduje (např. povolení, osvobození, změnu atd.). Správní orgán musí žádost přijmout a zahájit řízení.
3. Zahájení z moci úřední. Správní orgán někdy může zahájit řízení i bez žádosti účastníka. To se děje například při kontrole, prověřování nebo v případě, kdy je to stanoveno zákonem.

Koho u správního řízení nejčastěji potkáte?

• Žadatel (účastník): Osoba, která se obrací na správní orgán se žádostí nebo stížností.
• Správní orgán: Státní orgán, který rozhoduje o žádostech a stížnostech.
• Další účastníci: Mohou to být třetí osoby, které jsou přímo dotčeny řízením (např. sousedé, konkurenti). Protože druhů správních řízení je mnoho, neexistuje pro účastníky jednotné označení.

Jak správní řízení končí?

Rozhodnutím správního orgánu – po projednání důkazů a argumentů správní orgán vydá rozhodnutí. To může být kladné (udělení povolení, osvobození) nebo záporné (odmítnutí žádosti, udělení sankce). I rozhodnutí správního orgánu musí nabýt právní moci. Než se tak stane, dá se proti němu odvolat, a to k nadřízenému správnímu orgánu. Ani to však nemusí být konec. Účastník má ještě možnost obrátit se na soud a podat tzv. správní žalobu. Ta se pak řeší v soudním řízení správním.

 

Přestupkové řízení

Přestupkové řízení je zvláštním druhem správního řízení, které se zabývá společensky škodlivými protiprávními činy, jež nedosahují závažnosti trestných. V překladu, je to sice jednání proti právu, ale není to tak zásadní, aby se to muselo řešit v trestním řízení. Přestupkové řízení tak stojí na pomezí mezi trestním řízením a správním řízením.

Přestupkem rozumíme činy, které jsou v zákoně výslovně označeny jako přestupky, jsou protiprávní a zároveň nejsou tak škodlivé jako trestné činy.

Jak přestupkové řízení probíhá?

Řízení zahajuje správní orgán ze své vlastní iniciativy. Správní orgán (často obecní úřad) prověřuje, zda došlo k přestupku. Prověřování provádí nejčastěji na základě materiálů a oznámení policie. Pokud máte podezření, že někdo spáchal přestupek, můžete to oznámit rovnou správnímu orgánu. Je ale lepší jít nejdřív na policii. Policie má více prostředků, jak zjistit, kdo se přestupku dopustil, například může zažádat o kamerový záznam. Tyto věci totiž správní orgán sám dělat nemůže.

S kým se u přestupkového řízení můžeme potkat?

• Referent/předseda přestupkové komise a jeho přísedící: Budou o přestupku rozhodovat.
• Obviněný: Ten o kom je rozhodováno, jestli se dopustil přestupku.
• Poškozený: Osoba, které měla být přestupkem způsobena majetková škoda a zároveň v řízení požádala o její zaplacení.
• Osoba přímo postižená spácháním přestupku: Osoba, která měla být uražena na cti nebo blízký rodinný příslušník, kterého správní orgán takto pojmenuje.
• Svědek: Osoba, která přišla říct, co viděla a slyšela.
• Advokát: Právní zástupce obviněného – tomu se říká obhájce. Právního zástupce může být i poškozený nebo osoba přímo postižená spácháním přestupku – tomu se pak říká zmocněnec.

Jak přestupkové řízení končí?

Rozhodnutím správního orgánu – po projednání důkazů a argumentů správní orgán vydá rozhodnutí. Rozhodnutím rozhoduje o vině obviněného nebo o zastavení řízení.

Pokud především obviněný nesouhlasí s rozhodnutím, může se odvolat k nadřízenému správnímu orgánu. Odvolat se může i poškozený, pokud mu správní orgán nepřiřkne náhradu, kterou požaduje. I v případě přestupků můžete pokračovat až ke správnímu soudu a tam rozhodnutí odvolacího správního orgánu napadnout.

***

Už víte, kde se váš právní problém bude řešit? Pokud ne, ozvěte se nám. Rádi vás navedeme.

Adéla Hepová

 

Čerstvé právní tipy v e-mailu. Jednou nebo dvakrát měsíčně.