Vše, co potřebujete vědět o švarcsystému

Švarcsystém je slovo, které budí vášně. Vždy, když je někde zmíněno, rozhoří se bohatá diskuze. Na jedné straně barikády stojí ti, kteří jej považují za čiré zlo. Na druhé pak ti, kteří jej obhajují a tvrdí, že bez něj by naše ekonomika nefungovala. Zástupci obou táborů však často mají o tom, co je (a co není) švarcsystém dost zjednodušenou, a tudíž i často zkreslenou představu. Tu podporuje i celá řada velmi stručných příspěvků, které lze na toto téma na síti nalézt. Podívejme se proto na švarcsystém komplexně.

Trocha historie na úvod

Za duchovního otce švarcsystému bývá považován podnikatel ve stavebnictví Miroslav Švarc. Tento způsob obcházení práva objevil už v devadesátých letech a rozjel ho tehdy ve velkém. Takto vzniklo pojmenování švarcsystém. Můžete se setkat také s verzí švarc systém (i s používáním velkých písmen). Ne všichni tuto historií znají, a tak pod vlivem němčiny a „černoty“, kterou slovo švarcsystém evokuje, můžete narazit i na verzi schwarz systém.

Co to je Švarcsystém?

Slovo švarcsystém byste v zákonech hledali marně. Stejně marně byste v zákoně hledali přesnou definici této praxe. Švarcsystém je tak zařazen pod tzv. výkon nelegální práce. Vychází se přitom z definice závislé práce, což je práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, osobně, jménem a podle pokynů zaměstnavatele. Pokud nějaký člověk takovou práci vykonává mimo pracovněprávní vztah, pak se jedná o nelegální práci. A právě do této definice spadá i švarcsystém.

Švarcsystém je pak konkrétně situace, kdy OSVČ je formálně vůči jinému podnikateli v obchodním vztahu, ale fakticky je vůči němu v pozici zaměstnance.

Důležité slovo v této definici je OSVČ – člověk. Švarcsystém tak nikdy nemůže vzniknout mezi dvěma právnickými osobami (např. dvěma s.r.o.). To ale neznamená, že vytvořením řetězu několika s.r.o. je z toho to první s.r.o. v řadě automaticky venku. I tuto situaci umí zákon stíhat a potrestat toho, kdo výkon nelegální práce umožní.

Švarcsystém si sice umíme nadefinovat jednou větou, přesto jeho rozpoznání vyžaduje poměrně komplexní analýzu o mnoha proměnných. Nečekejte proto žádné jednoduché pravidlo ve stylu: „Když nastane x, pak je to švarcsystém.“

Proč to podnikatelé dělají a proč to státu vadí?

„Za vším hledej peníze“. Toto pravidlo platí i v tomto případě. Spolupracovat s někým tzv. na IČO je řádově levnější a jednodušší, než někoho zaměstnávat. Minimalizují se odvody a daně. Pro IČaře neplatí zákoník práce, podnikatel se s ním snadno rozloučí, neřeší jeho nemocenskou či dovolenou.

Peníze z odvodů a daní jsou naopak to, co státu chybí, a proto proti švarcsystému bojuje. Nelegální zaměstnávání při kontrolách nejčastěji odhalují dvě instituce – inspekce práce a finanční správa. Podle výročních zpráv Státního úřadu inspekce práce z posledních let takto tento úřad odhalí řádově několik set případů ročně. Ve zhruba polovině těchto případů se jedná o švarcsystém cizinců. Další část případů odhalí finanční správa při daňových kontrolách.

Základem je druh činnosti

Než se pustíme do hodnocení jednotlivých znaků švarcsystému, je potřeba se zastavit u rozdělení činností. Soudy totiž v posledních letech v rozhodnutích, která se týkají švarcsystému, rozlišují mezi 3 druhy činností:

1. Nezávislá činnost. Tu nelze provozovat jinak než jako podnikatel. Příkladem jsou exekutoři, notáři, komplexní výrobní činnosti či určité typy obchodní činnosti.
2. Závislá činnost. Tu naopak nelze dělat jinak než jako zaměstnanec. Příkladem jsou podkladní v supermarketu anebo dělníci v pásové výrobě.
3. Činnost obojetné povahy. Pro tu jsou legální obě možnosti – zaměstnanec i podnikatel a záleží vždy na konkrétních okolnostech. Do této kategorie se řadí IT specialisté, různí poradci a analytici, řemeslníci, pracovníci ve stavebnictví, účetní, kadeřnice anebo třeba řidiči.

Toto rozlišení je obzvlášť důležité u závislé činnosti. Takovou činnost podnikatelsky vykonávat nelze. I když si k tomu vymyslíte neprůstřelné papírování, tak z dělníka v pásové výrobě prostě podnikatele neuděláte. A i takové pokusy už tu byly. Soudy je nazvaly „učebnicovým příkladem promyšleného švarcsystému“.

Smluvní volnost (téměř) nade vše

Naprostá většina ekonomických činností je svým charakterem činností obojetné povahy. A ty lze vykonávat obojím způsobem – jako zaměstnanec i jako podnikatel. V těchto případech je tak obojí možné a záleží na vůli obou zúčastněných stran, jakou formu pro svou spolupráci zvolí. Tomu se říká smluvní volnost. Tou se také ve sporech o to, zda se jedná o švarcsystém či nikoliv, často úspěšně argumentuje.

Musí být však splněny další podmínky. Takové rozhodnutí stran musí být dobrovolné a učiněné bez nátlaku (i ekonomického). Zároveň nesmí jít o pouhé předstírání samostatnosti druhého podnikatele. To se posoudí podle různých znaků závislé práce, ke kterým se za chvíli dostaneme.

Mýty o švarcsystému aneb Není to tak jednoduché

„Máš jen jednoho odběratele, je to švarcsystém.“ „Fakturuješ tomuto subjektu dlouhodobě, je to švarcsystém.“ „Každý měsíc fakturuju jinou částkou, takže je to v pohodě, švarcsystém to není.“ Asi tušíte, že takto jednoduché to není.

V každém sporném případě se posuzuje celá řada znaků možného švarcsystému. Tyto znaky je ale potřeba hodnotit, jak my právníci rádi říkáme, „ve vzájemné souvislosti“. Není to totiž tak, že by splnění jednoho z těchto znaků automaticky znamenalo, že se jedná o švarcsystém a naopak nenaplnění některého z nich nelegální práci automaticky vylučovalo.

Externí dodavatel není zaměstnanec

Toto zdánlivě banální pravidlo, je dobrým vodítkem pro rozlišení, zda se jedná o švarcsystém či ne. Představte si, jak vypadá typický vztah s jiným podnikatelem, a naopak jak vypadá typický vztah zaměstnavatel – zaměstnanec. Aby se nejednalo o švarcsystém, musí se ten váš vztah co nejvíce blížit tomu prvnímu a naopak mít jen minimum znaků zaměstnaneckého vztahu.

Pokud vedle sebe sedí externí dodavatel a zaměstnanec a mají vše nastaveno stejně, až na to, že jeden z nich dostává každý měsíc výplatní lístek a ten druhý fakturuje, tak se dost pravděpodobně o švarcsystém jednat bude. Na druhou stranu existuje řada příkladů zcela legální praxe, kdy OSVČ dodává svou práci jinému podnikateli a o švarcsystém se nejedná. Příkladem může být např. advokát, který pro vás řeší konkrétní spor anebo připraví smlouvu, virtuální asistentka, kterou příležitostně využíváte anebo externí technik, který se dle potřeby stará o vaši techniku.

Znaky švarcsystému

Než vám zde znaky švarcsystému vypíšeme, musíme znovu zdůraznit, že je nelze posuzovat izolovaně. Na celou situaci je potřeba se vždy podívat jako celek. Naplnění některých znaků může mít v některých situacích zcela legitimní vysvětlení a ze vztahu dvou podnikatelů švarcsystém neudělá.

Z pohledu dodávajícího živnostníka (fakticky zaměstnance) mezi znaky švarcystému patří:

• dlouhodobě jeden odběratel
• stále stejná (obdobná) fakturovaná částka jednomu odběrateli
• výkon práce na náklady odběratele – např. používání jeho výrobních prostředků (nářadí, PC, telefon, apod.), práce v prostorách odběratele
• zařazení do organizační struktury odběratele – často vedle zaměstnanců, navenek vystupuje jménem odběratele, má firemní email či vizitku
• vedení docházky stejně jako u zaměstnanců, pravidelná pracovní doba, dovolená, (zaměstnanecké) benefity
• osobní vázanost na výkon práce (nesmí se nechat zastoupit), exkluzivita (zákaz pracovat pro někoho jiného)
• vztah podřízenosti vůči odběrateli, minimální či žádná samostatnost při práci
• zaškolení odběratelem, přesné pokyny, jak má (nemá) práci dělat
• velmi obecně definovaný druh činnosti (např. živnostník vykonává „práce“ bez bližší specifikace jaké)

Jelikož „šedá je teorie, zelený strom života“, tak v některých situacích (např. u interim manažerů) i při naplnění více z uvedených znaků, nemůže být o švarcsystému řeč. Takže znovu: Každou situaci je třeba posoudit individuálně.

Co hrozí, když vám švarcsystém prokážou a jak se můžete bránit?

Samozřejmě pokuta. Až 100.000 Kč pro pracujícího (faktického zaměstnance) a až 10.000.000 Kč pro faktického zaměstnavatele. Jenže to často nemusí být ta nejvyšší částka, kterou faktický zaměstnavatel zaplatí. V takové situaci totiž úřady zaměstnavateli doměří i daně a odvody, a to může pro některé podnikatele být likvidační.

Pokud některý z úřadů vyhodnotí, že váš vztah s externím dodavatelem naplňuje znaky švarcsystému, zahájí s vámi správní řízení. Už v průběhu samotného řízení máte různé možnosti obrany. Když pak úřad vydá rozhodnutí, se kterým nesouhlasíte, můžete se proti němu odvolat k „vyššímu úřadu“. Když neuspějete ani tam, máte ještě šanci obrátit se na správní soud.

V případě hrozícího nařčení ze švarcsystému se na nás obraťte a tuto situaci co nejdříve začneme společně řešit. Hodně se totiž dá zkazit už na začátku. Na druhou stranu vás upozorníme, když odvolávání se a souzení se má jen malou šanci na úspěch.

Co si z toho odnést pro své podnikání?

Švarcsystém, tj. zastřené zaměstnávání tzv. na IČO, je nelegální. Když chcete začít spolupracovat s živnostníkem, začněte s tím, co by pro vás měl dělat. Některé činnosti pro vás jako živnostník vykonávat nemůže a budete ho muset zaměstnat. Pokud o takovou činnost nepůjde, zamyslete se nad nastavením vašeho vztahu a mírou samostatnosti živnostníka a odlišnostmi od postavení zaměstnance. Poté znovu zvažte, jestli tento člověk může být zcela legálně vaším dodavatelem, anebo jej budete muset zaměstnat.

Chcete se o švarcsystému dozvědět více?

Poslechněte si epizody podcastu Podnikej (s)právně, ve kterých se tomuto tématu dále věnuje. O znacích švarcsystému mluvím v epizodě Jak poznat Švarcsystém. Dva příběhy od soudu, ve kterých hrál švarcsystém hlavní roli, vám přiblíží epizoda U soudu: Jak se posuzuje Švarcsystém. Se správným nastavením smlouvy o spolupráci s OSVČ pomůže článek Smlouva o spolupráci: 9 bodů, které si ohlídejte.

Ivana Lehkoživová

Čerstvé právní tipy v e-mailu. Jednou nebo dvakrát měsíčně.